Čiroku se také přezdívá "velbloud rostlinného světa" či sorgo. Výrobky z čiroku neobsahují lepek, proto jsou vhodné pro osoby s celiakií. Je bohatý na aminokyseliny, nenasycené mastné kyseliny a řadu minerálních látek.

 Čirok - ideální surovina pro celiaky

Obiloviny jsou tradiční surovinou, která tvoří základ potravinové pyramidy, už lidé v neolitu je začínali účelně pěstovat a i dnes jsou naprosto nezbytnou součástí naší stravy. Po jakých obilovinách však můžete sáhnout, pokud připravuje pokrm pro celiaky?
Nepostradatelné obiloviny
Obiloviny se skládají z polysacharidů, které se vstřebávají do krve pomalu a postupně. Nezvedají tedy hladinu krevního cukru tak prudce, jako například bílý rafinovaný cukr, který se do krve dostane během několika minut a velmi rychle se zase ztrácí, což vede k opětovnému hladu. Polysacharidy jsou obsažené nejen v celozrnných obilovinách, ale i v zelenině a luštěninách. Pokud navíc konzumujeme komplexní obiloviny (ne pouze pečivo z bílé mouky), dodáváme tělu rovněž důležité minerální látky, vitamíny, stopové prvky a vlákninu.

Obilovina 16. století
Pohanka je nejvíce ceněna pro vysoký obsah rutinu, který působí léčivě na celý cévní systém. Rutin má schopnost zpevňovat zeslabenou stěnu cév, čímž předchází tvorbě podlitin, nemocem srdečně-cévní soustavy, upravuje krevní tlak a zmírňuje potíže s křečovými žilami. Dalšími důležitými složkami pohanky je např. vitamin cholin, který regeneruje jaterní buňky a napomáhá odbourávání tuku v játrech, potom taky kyselina linoleová, která snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Pohanka navíc obsahuje lehce stravitelnou bílkovinu, čímž je ideální pro bezlepkovou dietu či pro diabetiky, a díky vyváženému složení je vhodná i pro těhotné ženy nebo pro detoxikaci celého organismu.

Nejdůležitější obilovina světa
Rýžový škrob se velmi pomalu tráví a trvale uvolňuje do krve glukózu, proto je velmi vhodnou potravinou pro diabetiky i ty z vás, kteří držíte redukční dietu. Dalšími klady je téměř nulové množství tuku a nízký glykemický index. Pro svoji lehkou stravitelnost se rýže používá k léčení zažívacích obtíží, pomáhá při poruše trávení, mírných průjmech i zácpě. Neobsahuje ani gluten, proto je velmi vhodná i pro bezlepkovou dietu. Rýže je kvalitní plodinou, která by v jídelníčku měla mít své pevné místo, tím spíš pokud sportujeme, protože bez kvalitních cukrů by svalový růst nebyl možný.
 
Proso neboli jáhly
Jáhly jsou významným zdrojem minerálů a vitamínů. Pro vysoký obsah železa se doporučují lidem trpícím chudokrevností. Vysoký obsah fosforu pomáhá v prevenci a léčbě depresí nebo únavy. Křemík podporuje zdraví a krásu zubů, nehtů a vlasů. Významný je také obsah draslíku, hořčíku a zinku. Dále mají vysoký podíl vitamínů skupiny B. Jáhly jsou jedinou zásaditou obilovinou, a proto jsou vhodné při žaludečních obtížích. Protože neobsahují lepek, jsou ideální stravou i pro nemocné celiakií. Pro svoji velkou výživnost a sytost se doporučují pro rychlou rekonvalescenci, děti, studující, sportovce i těžce pracující osoby.
 
Třetí nejpěstovanější obilovina světa
Kukuřice je bohatá na minerální látky, především na hořčík, fosfor, draslík, železo, síru, zinek, kobalt a selen, který je běžně nedostatkovým prvkem. Obsahuje důležité vitamíny skupiny B, E a beta-karoten. Předností kukuřice je vysoký obsah nenasycených mastných kyselin. Kukuřice je navíc přirozeně bezlepková.
 
Obilovina budoucnosti
Ačkoliv byl čirok domestifikován už v době neolitické, povědomí o něm je mezi lidmi velmi nízké. Dnes se nejčastěji využívá k vykrmování zvířat nebo k výrobě mouky. Jeho zrna neobsahují lepek a mají vysokou energetickou hodnotu. Protože je velmi teplomilnou rostlinou, je možné jej v Česku pěstovat pouze na jižní Moravě. Tato surovina nejenže obsahuje minerální látky (hořčík, železo, fosfor, draslík, mangan, měď, selen i zinek), ale zejména má vysoké antioxidační a protizánětlivé vlastnosti. Může za to vysoký obsah polyfenolů, které jsou účinné i v boji proti rakovinotvorným buňkám.

Vyšší výživová hodnota čiroku

Čirok je pro mnoho obyvatel Afriky základní potravinou. Nyní bylo objeveno, jak lze stravitelnost a tím i energetickou hodnotu čiroku zvýšit. Ačkoli čirok vykazuje obsah škrobu srovnatelný s jinými druhy obilovin, obsahuje na základě nižší stravitelnosti méně kalorií. Vědci z University of Queensland ve spolupráci s kolegy z University Göttingen objevili variantu genu, která enzym metabolismu škrobu rostliny změní tak, že se zvýší stravitelnost. Zatím byl tento efekt prokázán in vitro, tedy v laboratorních pokusech. Rostliny s požadovanou mutací genu ve zkoumaných odrůdách se však vyskytují jen v malém počtu.

Tato mutace však může mít negativní vliv na schopnost pěstování nebo výnosy rostlin. Dosavadní pokusy k zlepšení stravitelnosti čiroku totiž ztroskotaly na tom, že se vyskytly nežádoucí vedlejší efekty. Existují například odrůdy, které vykazují nižší obsah taninů, a proto jsou lépe stravitelné. U těchto odrůd však stoupají ztráty na výnosech v důsledku vyššího požeru ptáky.

Další pokusy by nyní měly ukázat, zda se šlechtění na vyšší stravitelnost vyplatí. Především však musí být prokázáno, že bude možné přenést výsledky do praxe. Pokud ano, mohl by to být další krok v boji proti hladu v Africe. Vzhledem k tomu, že čirok je tolerantní vůči vysokým teplotám a suchu, je pro zdejší pěstování vhodnější než jiné druhy obilovin.